Pak dovolím Ti


Vyrytá v obrysu každodennosti

zachycena ve vláknech zvyků
rozmělněna do srdce vzlyků...

vzpínám se

Větrem poháněna
v srdci plachty napínám
s touhou vplout do všech vlásečnic

Zurčet až do morku kostí
v hlubinách co nitro hostí
a nenechat na sobě nitku suchou
Zůstat zmáčená dokud budu chtít!

Pak dovolím Ti
osušit mě
jako prostý projev
lásky

(*4.9.2020)

Komentáře