7. dubna 2018

Výhled z okna















Žabky v trávě, 2011



Světlonoš

Praha, Štvanice

2011














Praha


Ve Stínadlech, 2011



U Obecního dvora, 2011


Lennova zeď, 2011

Moje první dovolená (2012)



   Rozhodla jsem se, že konečně využiji nabídky a nechám si zaplatit dovolenou mojí sestrou a švagrem. Pojedu! Ale jen já, sama, samotinká. Partnera jsem neměla a s kamarádkou jsem nechtěla. Pro své dovolenkové útočiště jsem si vybrala Český Krumlov. Zamluvila jsem si pokoj v útulném penzionku, který stál sice stranou, přesto nedaleko pulzujícího centra.


Neděle - den první


  
   Mamka jako správná rodička mi pomohla s taškou k autobusu a zamávala na rozloučenou. To si přece nenechá ujít, když ji na týden opouští dítě, co jako poslední zůstalo v rodinném hnízdě.
Od rána bylo vedro k padnutí a já blahořečila klimatizaci, kterou byl autobus vybaven. Díky ní proběhla cesta bez újmy na zdraví :-)
   Příjezd do města byl romantický. Hurá, moje dovolená začíná!
Akorát, než jsem došla k mému prozatímnímu bydlisku, sluníčko vystřídal déšť.
Celá zmáčená jsem zvonila u dveří, kde mě přivítala milá paní domácí. Nad mým zevnějškem nehnula brvou, spíš plna pochopení mě zavedla do mého pokoje, kde jsem okamžitě pokřtila sprchu. Podle informací na internetu to měla být sprcha masážní, a to si piště, že jsem se na ni těšila. Jenže....nebylo mi přáno tuhle vymoženost okusit. Ať jsem točila páčkou jak jsem chtěla, žádného z masážních proudů jsem se nedočkala. Točím doprava, točím doleva, zatlačím, otočím...Nakonec mi zůstane páčka v ruce. No, nevadí, holt se vysprchuju jako doma.
   Po blahodárném osvěžení jsem se vydala na prohlídku města.
V infocentru na mě čekal lístek do kina na Konfidenta. Poklábosila jsem tam taky s přívětivou prodavačkou u pohlednic a suvenýrů, která mi pochválila letní halenu – to totiž nebyla ledajaká halena! Měla důmyslný střih pro ženské postavy s bříškem, břichem, bachůrkem a bachorem. Přes základní střih byly od ramínek dolů našité dva pruhy látky, které se křížily a dole vytvořily příjemnou "kapsu" ukrývačku, takže bylo možné beztrestně volně dýchat, aniž by se muselo břicho zatahovat.
Pokračovala jsem dál do ruchu malebného města, prošmejdila pár obchůdků a zmapovala, kde co je.
   Po návratu, kdy je člověk unaven, vyhladověn a přemýšlí co k večeři, není jednodušší pomoci – instatní nudle Bistro :-) Měla jsem zaplacené jen snídaně, tudíž starost o žaludek v době oběda a večeře byl čistě na mě.
Tak a co teď? Áno, zaplácneme čas televizí. Zapnu bednu. Pořád mi tam naskakuje ČT2. No tak to ne! To by bylo, abych se nemohla podívat na další kanály. Cvak, cvak – ladím o stošest až odladím i tu ČT2. Ovladač letí do kouta! 
Tak se alespoň kochám pohledem na Krumlov ze střešního okna.