7. dubna 2018

Láska


Od soumraku do úsvitu
pavoučí síť v srdci pletu.
Kapka vody na ni padá,
srdce mé tě stále hledá


Zahaleno do obdivu,
připraveno zplodit duhu.
Nemoudré je časné zrání,
klame lidské duše zdání.


Vyslovit však stačí pouze,
chtít lásku ve věčné touze.
Jak mlhy opar nad krajinou,
tak ruce mé se k tobě linou.

Jak v hlíně květy zasazené,
sluncem zlatým pohlazené.
Jak ve vlasech je vítr dmoucí,
taková má láska vroucí.

Jak klidné vody hladina,
duše tvá se otvírá.
Pomalu a bez zardění,
nestojí mě žádné jmění.

Srdce srdci ruku podá
Hvězda na ně z nebe padá.
Oči líbezně si povídají.
Dech se v těle opět tají.
Okomentovat